800 200 900
 
 
 Zaregistrovat se
Nákupní košík
Zatím nemáte v košíku žádné zboží.

Prodejna Pankrác
5. května 1290/5, Praha 4

Odběrové místo Čestlice
Obchodní 107, Čestlice

Informace a telefonické objednávky
800 200 900
info@rehasport.cz

Rehabilitace Rehasport

Rehabilitační pomůcky.cz

Terapeutické využití lymfotapingu pro otoky hlavy a krku 

Otoky v oblasti hlavy a krku mohou mít mnoho příčin, které se nesmí podceňovat.

Vyskytují se nejčastěji jako doprovodný příznak u:

      • nemocí dutiny ústní - průvodním symptomem je otok v obličeji, zvláště při zánětech zubů a dásní. Primárně je vždy nutné pátrat po fokusu zánětu a adekvátně ho léčit.

      • stavů po stomatologických/stomatochirurgických výkonech - (chirurgické) extrakce zubů, zubní implantáty, různé resekce exstirpace v měkkých nebo v tvrdých tkáních orofaciální oblasti, apod.

      • traumatických poranění obličeje – různá tupá poranění vznikající nárazem obličeje na překážku; povrchové oděrky; rány složité kdy dochází k poranění hlubších struktur (svaly, vazy, nervy, žlázy); rány komplikované kde se měkkotkáňová poranění mohou pojit s frakturou obličejových kostí až po rány penetrující do dutiny ústní, nosní nebo vedlejších dutin nosních.

      • stavů po výkonech plastické chirurgie – úpravy a zásahy v obličejové části hlavy a krku

      • paresy lícního nervu

      • onemocnění čelistního kloubu – postihuje nejen vlastní kloubní struktury (disk, hlavice, jamka), ale může postihovat i extraartikulární složky (svaly a vazy), nejčastější příčina je mechanické přetěžování kloubu. V klinice dominuje bolest, zvukové fenomény provázející pohyb, omezení hybnosti čelisti a často bývá přítomen i lokální otok.

      • alergických reakcí - příčinou otoku v oblasti hlavy, resp. obličeje a krku je alergická reakce na různé chemické látky, alergeny v potravinách (např. lékořice), kosmetických přípravcích, hmyzí bodnutí, aj.

Jako samostatně stojící se v této problematice vyčleňuje:

  • lymfedém hlavy a krku – vzniká mnohdy z příčin traumatických, pooperačních, infekčních (erysipel), po ozáření, chemoterapii nebo jejich kombinacemi. Lymfedémy se manifestují například na podkladě resekce tumoru a exstirpace lymfatických uzlin acév, kdy se nejčastěji jedná o nádory otorinolaryngologického původu. Operační výkony, které se netýkají odstranění nádoru, bývají spojeny s podvazem nebo resekcí velkých žil na krku. Žíly jsou doprovázeny lymfatickým cévami, které mohou být při resekčních výkonech také odstraněny, což může být rovněž příčinou vzniku lymfedému hlavy a krku.

Otoky obličeje se vyskytují i při řadě interních onemocnění, kdy z různých příčin dochází k porušení rovnováhy mezi tvorbou a vstřebáváním tkáňového moku s převažující filtrací tekutiny do tkáně. Možné příčiny jsou:

  • pravostranné srdeční selhávání – kdy se otoky vyskytují při onemocnění srdce z důvodu zvýšené retence natria a tekutiny v organismu. Kardiální otoky jsou symetrické, oboustranné na dolních končetinách. Při progresi onemocnění může dojít až generalizovanému otoku podkoží - anasarka. Zde nacházíme, zvláště u ležících pacientů, i otoky obličeje.

  • snížená koncentrace bílkovin v séru (hypoproteinemie) tvorba otoků nastává při snížení krevní bílkoviny albuminu pod 25g/l. Hypoproteinemické otoky jsou málo závislé na poloze těla (např. edém očních víček). Onemocnění vedoucí k redukci koncentrace bílkovin v krvi bývají choroby jater a ledvin - nefrotický syndrom (výrazné otoky obličeje a očních víček), nefritický syndrom (mírně vyjádřené otoky, zpravidla v okolí očních víček a ve tváři.).

  • hypofunkce štítné žlázy – při snížené funkci štítné žlázy se objevuje myxedém (z řeckého myxa - hlen) obličeje a končetin (pretibiálně). V klinickém obrazu kromě pretibiálního otoku a prosáklého kulatého obličeje nacházíme zimomřivost, zhrubění hlasu, sníženou srdeční akci.

  • Cushingův syndrom - charakterizovaný nadbytkem glukokortikoidů, otoky vyjádřeny v 1/5 případů.

  • syndrom horní duté žíly - vzniká jako následek omezení toku krve horní dutou žílou, obvykle extramurálním tlakem na cévní stěnu, nebo prorůstáním nádoru stěnou cévy (80% nádory plic), ale může se jednat i o projev trombózy. Klinicky se obvykle projevuje jako otok obličeje, krku a horních končetin, často s viditelnou dilatací podkožních žil. Často je doprovázen i útlakem dalších struktur mediastina. Mnohdy může být doprovázen kašlem nebo dušností. Závažnost syndromu spočívá v rychlosti vzniku a lokalitě postižení.

Mezi další příčiny, které vedou k otoku hlavy a krku, lze uvést zánětlivá onemocnění (příušnice – zduření jedné nebo dokonce obou příušních slinných žláz, s vysokou horečkou okolo 40°C a rozsáhlým otokem tváří a obličeje, bolestivý omezením otevíraní dolní čelisti) nebo abusus některých léků (blokátory kalciových kanálů, glukokortikoidy, estrogeny, fenylbutazon, quanethidin, hydralazin, alfa-metyldopa, minoxidil).

Lymfotaping hlavy (obličeje) a krku se využívá při otocích zapříčiněných úrazem nebo operací, a to nejčastěji po stomatochirurgických zákrocích nebo výkonech plastické chirurgie či při lymfedému. Otoky infekčního nebo interního původu neošetřujeme! Lymfotejpem usnadňujeme vstřebání otoku, zmírňujeme bolest. Lymfotejp nakládáme také z důvodů prevence pooperační fibrotizace tkání. Aplikační doba lymfotejpu je jako obvykle s maximem 5 dní. Před opětovnou aplikací tejpu na obličej doporučujeme dodržet 1 - 2 denní (či delší) pauzu k regeneraci pokožky a k její hydrataci vhodnými přípravky.

 

lymfotaping hlavy a krku

Obr. 4.10 a Drenáž oblasti m. orbicularis oculi, m. zygomaticus, krční a supraklavikulární oblasti pomocí lymfotejpu. Lymfatické „vějíře“ lepte „paper off“ v maximálně možném protažení tkání. V místech, kde nelze dosáhnout protažení tkání pohybem, učiňte tak pasivním způsobem pomocí prstů vaší ruky. Kůže v oblasti obličeje (zejména v okolí očí) je velice jemná, proto „tails“ „vějíře“ pro tuto lokalitu stříhejte při šíři tejpu 5cm i na 10 - 12 „tails“, resp. 3 - 4 mm.

 

 

 

 

 

lymfotaping hlavy a krku

lymfotaping hlavy a krku

Obr. 4.10 b,c Lymfotaping otoku po disekci cervikálních, resp. supraklavikulárních uzlin. Lymfu v tomto případě stahujeme až do axilárních uzlin téže strany (obr. 4.10 b) nebo přetahujeme až do kontralaterální axily (obr. 4.10 c).

 

 

 

 

 

 

Zdroj: KOBROVÁ, J. Lymfotaping. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2017. 136 s. ISBN 978-80-271-0182-5


© 2011 REHASPORT